Antonín Dvořák

Antonín Leopold Dvořák je jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů všech dob, světově nejproslulejším a nejhranějším českým skladatelem. Narodil se 8. září 1841 v obci Nelahozeves. Jeho otec František byl řezník, hostinský a také hráč na citeru a violu. Otec chtěl ze syna rovněž řezníka, když však Antonín pobýval ve Zlonicích, ujal se ho učitel a varhaník Antonín Liehmann. Ten ohlásil, že má mimořádný hudební talent. Kariéra řezníka se tak nekonala. Antonín hrál na housle, klavír a varhany. V šestnácti letech odešel Antonín studovat do Prahy na varhanickou školu, zároveň hrál na violu v orchestru Prozatímního divadla pod vedením Bedřicha Smetany. Aby si přivydělal, poskytoval Dvořák lekce hry na klavír. Tak se seznámil se svou budoucí manželkou. V roce 1873 se oženil s Annou Čermákovou, s níž měl 9 dětí, tři z nich však zemřely ještě v dětském věku. Velmi brzo začal Antonín Dvořák svoji skladatelskou dráhu. Manželka jeho skladby poslala Johannesu Brahmsovi, který jej doporučil jako skladatele berlínskému nakladateli Fritzi Simrockovi. Pro něho v roce 1878 napsal první řadu Slovanských tanců a díky vynikajícím kritikám se proslavil po celém světě. Antonín Dvořák se uplatnil i jako dirigent svých skladeb. Roku 1884 byl pozván do Londýna, aby dirigoval Stabat Mater (dílo složené po smrti jedné ze svých dcer). Setkal se s ohromným úspěchem, který ho motivoval k dalšímu kompozičnímu úsilí v oblasti skladeb vokálně-instrumentálního charakteru. V roce 1891 v Birminghamu bylo poprvé uvedeno jeho Rekviem, jehož česká premiéra se uskutečnila v Národním divadle v Praze v dubnu roku 1892. Na základě všech svých úspěchů získal Antonín Dvořák dokonce doktorát v Praze a Cambridge. V letech 1892 – 1895 působil jako ředitel americké národní konzervatoře v New Yorku, což mu přineslo další pocty a definitivně i světovou proslulost. Nakonec se však Dvořák stejně vrátil do Čech. S rodinou odpočíval ve Vysoké u Příbrami, kde složil dvě ze svých nejznámějších oper Rusalku a Armidu. V roce 1901 se stal profesorem na pražské konzervatoři. Ve stejném roce oslavil šedesáté narozeniny, při této příležitosti ho rakouský císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu. Antonín Dvořák zemřel na srdeční selhání 1. května 1904, je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.