20. - 24.4.

Při poslední on - line výuce jsem si všiml, že ne všichni dáváte správně do souvislostí a časové posloupnosti jména a rody českých panovníků… Tady je tedy stručný přehled:

První výraznou stopou na našem území je období tzv. Sámovy říše (první polovina 7. století). Další výraznou etapou při budování počátku našeho státu byla Velká Morava a příchod věrozvěstů Konstantina (Cyrila) a Metoděje, což bylo v 9. století a na konci právě tohoto století se v Čechách dostávají k moci Přemyslovci včele s knížetem Bořivojem, později svatým Václavem (patron Čech), Boleslavem I., II. a III. S Přemyslem Otakarem I. získávají Přemyslovci na počátku 13. století právo dědičného královského titulu pro Čechy tzv. “Zlatou bulou sicilskou”, avšak v roce 1306 po smrti Václava III. přemyslovský rod vymírá po meči - nemají mužského dědice. Nastává tedy období vlády Lucemburků - Jana Lucemburského, Karla IV., Václava IV. a Zikmunda Lucemburského. Víme také, že za vlády Václava IV. a Zikmunda Lucemburského se v našich zemích velmi rozmohlo husitské hnutí, jehož hlavními osobnosti byli kazatel Jan Hus a vojevůdce Jan Žižka. A konečně v době pohusitské, a také proto, že Zikmund Lucemburský rovněž neměl mužského potomka, éra Lucemburků končí a na krátkou dobu se králem Čech stává zemský správce Jiří z Poděbrad.

Kromě tohoto stručného přehledu vývoje vládnutí na českém území si ještě jednou projděte poznámky v učebnici o Jiřím z Poděbrad (uč. str. 82 - 84), zejména pak, jak se stal králem, co navrhoval okolním evropským státům a jak se vypořádal s “křížáky”, tedy vojskem, které vedl uherský král Matyáš Korvín? To vše je třeba vědět proto, abychom pochopili, jak se na český trůn dostal další nový rod Jagellonců.

V příští on - line výuce se zaměříme na opakování a souvislosti. Budu se těšit, jak správně zařadíte některé osobnosti či události do určitého období a kontextu našich dějin.